Pokud se podíváme na národnostní složení filmů, musí vyvstat tato otázka. Africká kinematgrafie je každým rokem na festivalu méně a méně zastoupena. Pokud loňský ročník znamenal minimum filmů z oblasti Blízkého východu, pak 44. ročník je apokalypsou pro africké filmy v ČR (jeden film z Etiopie a jeden z Tunisu prostě nejsou dostačující). Přitom se rozhodně nedá říci, že by Afrika (i a zvláště subsaharská) měla málo snímků, které by vypovídaly o místní pop-kultuře. Nollywood snad mluví sám za sebe.
MFFKV se začíná dostávat do slepé uličky specializací na omezený prostor světové kinematografie. Z asiee táhne již jen Jižní Korea a chvályhodně letos Japonsko, Blízký východ letos razí pouze Izrael a je urážkou bohaté íránské kinematografie uvést pouze dva snímky. Jižní Amerika je oproti době před cca čtyřmi roky také zastoupena méně a samozřejmě... Kde je Afrika? Protože jestli si diváci něčeho na MFFKV cenili, byla to právě tato filmová multikulturalita.
Žádné komentáře:
Okomentovat